alternativní text

Když se v roce 1994 zrušil vodácký tábor České Pojišťovny, já a Martina B. jsme se rozhodli, že do budoucna tábory obnovíme.


Na jaře roku 1998 jsem se s Martinou sešel a dohodli jsme se, že v roce 1999 uspořádáme Letní stanový tábor. Do tohoto plánu se zapojil i Kuba Š.. Abychom si samotnou práci s dětmi vyzkoušeli a získali je, začali jsme jednodenními a víkendovými akcemi.

První akce se jela 6.6.1998 a to na Karlštejn „Po stopách Karla IV.“ Této akce se účastnily děti, které jsme znali od malička, některé skoro od malička. Patřili mezi ně např. Ivča Stočková, Aneta Richterová, Martina Richterová, Lukáš Klimek, Linda Klimková, Tomáš Kadeřábek a další. Celkem bylo 19 dětí. Užili jsme si hodně legrace a zábavy.


Druhá akce už byla na celý víkend a to v říjnu 1998 v penzionu ve Stříbrné Lhotě „Za tajemstvím Brdských skřítků“. Této akce se účastnilo už 29 dětí, mimo jiné Ráďa Kramerová a Týna Kramerová, které jezdí dnes už jako vedoucí. Byl to pohádkový víkend se skřítky, králem, čarodějnicí, princeznami a princem. Pěkně jsme se všichni pobavili.



Tyto dvě akce byly pro vedoucí tvrdý oříšek, protože jsme neměli tolik zkušeností, měli jsme jen pořádnou chuť do této práce s dětmi. Udělali jsme spousty chyb a bylo to pro nás veliké napětí. Přesto jsme to zvládli a díky chybám, jsme se poučili.

Na podzim 1998 se začal připravovat tábor, sháněli jsme místo na táboření, vybavení, ale i další vedoucí. Také jsme naplánovali akce na celý rok 1999.

20.února 1999 jsme se vydali na koně do Osinalic. Jezdili jsme na koních, dozvěděli jsme se zajímavosti o životě koní. Také jsme závodili na igelitových pytlích. To byla sranda. Byli jsme celý mokrý od sněhu, špinavý od bahna a ještě navíc někteří zapáchali (pro někoho voněli) koňmi. Naštěstí jsme měli zlatého pana řidiče. Jiný řidič by nás nechal jít pěšky až do Prahy. Ke koním jsme se vrátili ještě jednou.


Další akce se opět konala ve Stříbrné Lhotě „Brdská příšera“.

Tady se začalo pořádně soupeřit a to mezi čtyřmi družstvy – žlutá, červená, modrá a zelená. Bylo to napínavé. Všichni se dost snažili o vítězství. Nejlepší byla noční bojová hra. Někteří pěkně křičeli a nebylo divu, když se z křoví vyřítila zmalovaná postava nebo na stromě visel oběšenec a ještě k tomu po lese běhala Brdská příšera.


Přišel první tábor v Osinalicích na samotě u lesa, pod stany, který se povedl. Jelikož bylo akce čím dál větší zájem, plánovali se nové a nové akce. Nejen, že jsme pořádali akce o víkendech, ale Letní a Zimní tábory.

Nejvíce všichni vzpomínáme např. na prodloužený víkend na hradě Rožmberk (zde jsme spali přímo na hradě), na víkend v rekreačním středisku Borovice, kde je krytý bazén, několik sportovních hřišť, na Letní hvězdicový tábor v Radvanci u Sloupu v Čechách, výlety do aquaparků, čundry.


V roce 2001 jsme o prázdninách pořádali Letní cykloturistickou akci na vodní hrad Švihov.

Tábořili jsme ve stanech na louce hned vedle hradeb. Bylo to dobrodružný a nezapomenutelný. Zde jsme se také seznámili s kastelánem Jirkou Holubem a průvodci. Stali se z nás kamarádi a od té doby se vodní hrad Švihov stal naším druhým domovem. Rádi jsme se sem vraceli a cítili se zde jako doma. Pořádali jsme tu 5 letních táborů a jezdili jsme sem i na víkendy. Spali jsme buď přímo na hradě v Bílé baště nebo ve výstavním sále. Tady jsme si opravdu užívali – noční hry na hradě, tým vedoucích zde dětem zahrál hru o Půtovi Švihovským, Bohunce a poddaných, nebo hraběte Draculu, což byl muzikál. Málo kdo má asi tolik zážitků jako my z hradu Švihov.


Na vodní hrad Švihov jsme se vrátili celkem dvanáckrát

a nejen za zábavou, ale i na brigády a noční prohlídky.

Děti nás tu viděli v několika převlecích.






Vždy na konci roku jsme pořádali akce „předvánoční“ Mikulášskou, Čertovskou, Andělskou. Zde se hodnotil celý rok.


Po Švihově jsme jezdili na letní tábory do Kout u Ledče nad Sázavou. Poprvé jsme byli ubytováni v chatičkách. Vše jinak bylo stejné včetně vaření na ohni. To měly děti moc rády, učily se vařit a rády pomáhaly.


V roce 2008 a 2009 byli tábory a akce přerušeny (původně měli být ukončeny), ale už po roce vedoucím začali akce s dětmi chybět a tak od roku 2010 opět pořádáme tábory a akce během roku. Dalších osm táborů jsme pořádali v Kunžaku v České Kanadě u Jindřichova Hradce a dětem jsme hráli několik pohádkový příběhů plný pohádkových bytostí , děti plnily úkoly a užily si dobrodružství, napětí a legraci. Zde vznikali krásné příběhy O království krále Dobromila, O struhovském pokladu, O tajemství černé růže, Robin Hood, Cesta kolem světa a další.


V roce 2013 jsme se ještě na jeden tábor vrátili do Kout u Ledče nad Sázavou jako Indiáni, ale naposledy, jelikož nám nestačila kapacita. O Letní tábor byl čím dál větší zájem a tak jsme se zase rádi vrátili do Kunžaku.


Od roku 2019 pořádáme Letní Brontofa akce v táborovém areálu Svákov u Soběslavi. Poprvé máme celý areál pro sebe, hlavní budovu, chatičky, komplet vybavenou kuchyň (i když se stále vaří venku na ohni), podium, obrovské využití celého areálu i okolních lesů a řeky Lužnice.


Zde se odehrávali další příběhy např. O princezně Fanthagiro (dokonce nám po táborovém areálu běhali živé husy), o Tajemství Svákovského vrchu a kmenech starověkých Keltů, Elfové a zlatá pírka nebo poslední Od svátku ke svátku, od Tří králů po Silvestra "aneb kouzelná babička plní přání"




Za 25 let pořádání akcí se vystřídali desítky dětí, jedny z prvních byla parta, která se účastnila každé akce (pokud někoho neskolila nemoc). Mezi ně patřili např. Tomáš Kadeřábek, Martina Richterová, Jirka Šnejdárek, Zuzka Radostová, Irča Černochová, Anička a Vojta Baginovi, Kristýna Kramerová, Míra Kramer a Tomáš Knápek ( některý jsou již sami rodiče dětí) a dnes už jezdí 4 generace dětí.


Bronto Fa. vydávala v prvních letech svůj časopis CESTÍLEK. Měli jsme své internetové stránky, které měl nastarosti Pavel Š.. Místo nich máme nové stránky Brontofa, na kterých jste dnes vy. Dnešní stránky s novou grafikou má nastarosti Tomáš Knápek, který jezdíval jako dítě, praktikant a vedoucí. Oběma patří díky.


Dnes máme za sebou necelých 100 akcí, máme hodně krásných zážitků, poznali jsme další kamarády a nádherná místa naší země. Vedoucí kromě školeních nabrali bohaté zkušenosti, které mohou využít při pořádání dalších akcí.


Rádi mezi s sebou vítáme nové děti, vedoucí i rodiče, kteří mají rádi dobrodružství, přírodu a srandu. Všech vedoucích, praktikantů a dalších pomocníků si nesmírně vážím, protože vzali na sebe velkou zodpovědnost.


Od začátku akcí se vyměnilo i několik vedoucích, někteří dorostli z dětí a praktikantů, někteří skončili z časových důvodů, jiní se na tyto akce nehodili a nebo neunesli zodpovědnost za svěřené děti. Jsou tu i ty, kteří jezdí dodnes a nebo už se zase vrátili.

Dodnes jezdí a s akcemi pomáhají Domča, Jakub J., Týna, Ráďa, Radka a Mirek, Linda K. a další (viz. Tým Brontofa)